Necháme to koňovi, ten má větší hlavu :)
Kůň je úžasný zvíře. Už jako malá holka jsem po něm toužila, asi jako každá malá holka – mít svého koně :D . A tak jsem občas jezdila s rodiči na hodiny, kde jsem se učila. Jednou jsem šla dát koňům oves, to mi bylo asi 9, a jeden mě hryzl, já spadla do boxu s otřesem mozku a vykouslou kůží na hrudi. Od té doby jsem koně nechtěla ani vidět.
Zpátky k nim jsem se dostala až po delší době, bylo mi až 20. Můj dobrý přítel se odstěhoval na statek, tak jsem tam pracovala, měl 3 koně, a taky mi začala práce na sobě, protože mě učil – jak jezdit, tak komunikaci s koňmi. Vyvrcholilo zahraniční praxí, kde jsem se starala o 5 koní a někdy jezdila.
Dnes jezdím pracovat do Votic k Andree, protože je u mě nejlepší koňařka, kde se učím jak jezdit, tak také komunikaci s koňmi. Můj cíl je jet tenhle rok hobby závody v parkur překážkách. Zatim zdarec a mír :)