1. PARTNERSTVÍ KONĚ A ČLOVĚKA MUSÍ BÝT PŘIROZENÉ
Je tomu tak, pokud spolupracují dobrovolně a rádi.
Člověk musí rozeznat instinkty, které určují chování koně (instinkt nebezpečí, instinkt útěkový, pud stádnosti)
2. PLATÍ – NIKDY SE NEŘÍDIT DOMNĚNKAMI
Nesmíte si pouze vytvářet domněnky, jak se asi kůň v urč. situacích zachová, ale musíte jeho chováni přesně vypozorovat.
Nesmíte koně bezděčně naučit, aby si také vytvářel domněnky. Měl by si všímat jen toho, co od něj vyžadujete.
3. KOMUNIKACE MUSÍ BÝT VZÁJEMNÁ
Kůň vás poslouchá, proto naslouchejte také způsobu jeho řeči.
4. NEMALÁ ODPOVĚDNOST KONĚ
Učit se chovat jako partner, ne jako ukořistěné zvíře.
Neměnit způsob chodu.
Neměnit směr.
Dívat se ve směru pohybu.
5. ZNAČNÁ ODPOVĚDNOST ČLOVĚKA
Učit se chovat jako partner, ne jako kořistní zvíře.
Naučit se různým způsobům sedu v sedle, které koni nebrání v činnosti.
Vmyslet se do myšlení koně.
Pracovat ve směru pohledu („ohniska“)
6. BÝT BEZPODMÍNEČNĚ SPRAVEDLIVÝ
Abyste byli spravedlivý, musíte se stále vmýšlet do situace koně.
7. ŘEČ TĚLA JE UNIVERZÁLNÍ
Musíte pozorovat tělesné projevy svého koně a podle toho s ním jednat.
Jezdec se učí od koní a koně se učí od jezdce
Skutečně velcí jezdci vědí, že jejich kůň je nejlepším učitelem. Nezapomínejte, že se musí kůň i jezdec od sebe navzájem učit.